Strašně moc...

26. února 2012 v 18:40 | Maia* |  Už jsem říkala, že....
Strašně moc bych si přála, aby bylo všechno jako dřív.
Strašně moc bych si přála, aby bylo všechno dobrý.
Strašně moc bych si přála, aby se dnešní den vůbec nestal, nebo kdyby bylo alespoň po něm.
Strašně moc bych si přála neustřihnout si ofinu.
Strašně moc bych si přála neudělat špatná definitivní rozhodnutí.
Strašně moc bych si přála, aby bylo jaro.
Strašně moc bych si přála vyházet všechen ten nábytek, co mám v obýváku.
Strašně moc bych si přála přestat jíst čtyřiadvacet hodin denně.
Strašně moc bych si přála, aby bylo po střední škole.
Strašně moc bych si přála mluvit s lidma, se kterejma už to nejde.
Strašně moc...
Strašně moc věcí mě mrzí.

To mi připomíná, že bych neměla být na štvaná na lidi, na kterejch mi záleží. Neměla bych bejt v téhle věci hrdá, měla bych udělat první krok. A jeden z mnoha jsem dneska udělala, z toho mám dobrej pocit, ale to je z dnešního dne asi to jediný pozitivní. Snad to taky dobře dopadne.

Strašně moc bych chtěla zmizet a objevit se až za hodně dlouho. A nezáleží na tom, kolik věcí (a nejen věcí) a jak moc by mi chybělo, protože pokud na tom někomu nezáleží, tak mně potom taky ne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caty Caty | Web | 26. února 2012 v 20:00 | Reagovat

Přeju si tolik věcí až to neni možný,jenže mám bohužel pocit,že přáními a sny na vždy zůstanou.První kroky?Ty zásadně nedělám..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama