Včera se máma konečně rozhoupala a bude se kupovat postel, yahůůů! Akorát je tu problém, pořád nemám matraci xD… Ale to nevadí. Zatím.
Zkoušela jsem si vymalovat pokoj, moc se mi to nepovedlo, chce to předělat xD… Jsem maximální tele.
Dneska je to přesně sedmnáct let, co tu na tom světě straším. Stejně je to normální den, jako každej jinej. Až na to, že teď mi teda docela vadí, že babička ani neví, že mám narozeniny a mám takovej pocit, že na to málem zapomněli i naši. Ale to je fuk, všechno je to fuk.
Tenhle víkend toho musím hodně udělat do školy. Mám ten zatracený referát z dějepisu, musím vymyslet vlastní výrobek na angličtinu, napsat, jak by se dal vyrobit a popsat ho + nakreslit nějaké logo. Fakt se na to nesmírně těším a to hlavně proto, že vůbec nevím, co budu dělat. Ale vlastně mi je to fuk, ono to nějak dopadne.
Teď mě vlastně napadlo, že jsem tu možná ani neříkala nic o vysvědčení. V podstatě ani není co, měla jsem dvě trojky a hodně dvojek xD… Ale jednou… budu mít vyznamenání. Možná! xD…
Existuje něco jako jarní únava? Nebo spíš pozdní zimní únava. Jestli ano, tak já ji mám! Ale možná to bude tím, že nikdy nejdu spát dřív jak v jednu a to ani ve všední den. Teda občas jo, ale to jen když nejdu druhý den do školy. Já vím, je to trochu na palici, ale já jsem celá na palici, tak co.
Mám pocit, že se teď všemu musím smát. Všechno je hrozně vtipný a směšný. A hlavně ON! Možná to teď konečně pochopím, ale od toho pryč.
Potřebovala bych nakupovat, koupit si kabát, tašku a boty. Jenže o tom si teď můžu nechat leda tak zdát. Nevadí, to přežiju. Asi jako všechno.
Teď musím jít, nemám ani čas na to, abych si to po sobě přečetla. Beztak je to jen snůška výkřiků do tmy! Musím jim tam jít pomoct. Nevím sice, k čemu tam budu, ale nevadí!
+ tady je něco, co teď absolutně miluju. Jak to video, tak tu písničku. Pochybuju ale, že se to bude někomu líbit, ale možná ano. A třeba ot znáte.