sklíčko v oku

10. října 2010 v 21:24 | Maia* |  Ty Emilko, nečum! xD...
Vysoko nad vším. Vysoko nad všemi pohybujícími se osobami dole pod svahem, ve městě. Až na ten křik ptáků je všude klid. Nádech… Výdech! Opojná vůně neznámé květiny barvy nachu mi vlítla do nosních dírek stejně jako ještěrka prchajíc do své brlohu před lidskou bytostí. Sluneční paprsky, které mě lechtají na ruce, by mě za normálních okolností asi šíleně štvaly, teď je to ale jiné. Všechno mi přijde tak neskutečně zvláštní. Touha po zachycení dokonalého okamžiku stoupá vteřinu od vteřiny víc a víc. Nápad? Inspirace? Nikoliv! Jen utlačované rozporuplné myšlenky v mé hlavě a čistota okolo. Prudký nádech! Pomalý výdech. Přivírat oči a užívat si ticho může být sice kouzelné, ale smysl je postrádán. Myšlenky jsou jako roj včel. Některým připadá úloha zcela velká. Některé myšlenky jsou pouhou zbytečností v lidské mysli, avšak bez nich by byl život jako pustý ostrov. A pak je myšlenka zvláštní. Velká. Hlavní! Myšlenka života. Myšlenka smyslu života - královna úlu. Pokud úl postrádá svou královnu, nemůže přežít v krutém světě. Pokud život postrádá smysl, je jako tunel bez konce. Jako past pro divou zvěř.
Nádech, vlasy mi vlétly do obličeje, výdech. Vítr si hraje s mými vlasy, připadám si jako malé dítě. Ochladilo se. Zrod nové myšlenky! Jít domů? Dům neznamená domov. To už jsem někde slyšela. Ovšem pravdivost je stoprocentní. Zjištění že dům, ve kterém léta žijeme, není ono místo - domov, je vyděšení hodné. Nemít zázemí, oporu je víc než příkrej sráz.
Zachvění. Ledová krůpěj dopadla na mé rameno. Zastuděla. Chvilku jsem ji pozorovala. Ležela tam, chvěla se stejně jako já. Splynutí mezi mnou a onou kapkou je fascinující. Další rána! Další kapka. Zachvěla jsem se. A znovu! Stejně jako kapičky deště, se kterými si mimo jiné hraje vítr. Kouzlo přírody. Kouzlo okamžiku. Dokonalého? Snad. Jen… co je to ta dokonalost? Dvě věci. Všechno nebo nic. Záleží na pohledu jedince. Dokonalého, či nikoli.
Dokonalost je pojem. Dokonalý může být okamžik, dokonalý může být člověk, dokonalé může být oblečení. Dokonalé může být všechno. Jedinečné. Dokonalé ale také nemusí být nic. Dokonalost, jako taková, za kterou má společnost něco krásného, bezchybného, snad údivu hodného, neexistuje. Nic není bezchybné. Nic není dokonalé. Ovšem podíváme-li se na dokonalost ze stránky jedinečnosti, všechno je jedinečné. Každá věc je jedinečná. Každá bytost. Všechno je dokonalé.
Spustil se šílený liják! Kouzlo okamžiku pominulo, jak rychlé. Možná bych neměla tupě zírat kapkám vstříc. Nejspíš bych se měla otočit a utíkat se schovat pod nejbližší přístřešek. Ano, půjdu. Jen hezky pomalu a budu si užívat každý dotek přírody.
Těžko se leze na kopec. Člověk by tomu ani snad nevěřil, ale ono se těžko i slízá. Hlavně když je všechno mokré a klouže to. Z propasti do propasti. Jak se říká, že. Počkat! Kdo to říká?!

Pokračuje to sice dál a když říkám dál, myslím fakt dál, ne dalších deset řádků, ale tady nemá smysl říkat víc, protože větší sračku jsem neviděla. Parampampam! (sem p**a xD..)

Popojedem...
Jestli mi má drahá maminka sebere simku s paušálem, tak umřu. Ale fakt. Já to fakt nechápu, ať se snažím sebevíc, stejně mi přijde účet vysokej jak něco. Ale pokaždý. A to jsem tenhle měsíc stejně moc nevolala, psala jsem taky málo, tak to prostě nechápu. Jsou to svině okradačský! xD.. Nebo si můj mobílek tajně půjčuje můj milovanej bratříček. Obojí je možný. Každopadně.. já jí tu simku nedám! Hm, možná jsem trochu fracek.

Chtěla jsem toho přes víkend strašně moc udělat a zase nic. Začal tak strašně hezky, měla jsem fakt dobrou náladu, tu nejlepší a končí.. prostě hůř než začal. Nejenže je mi blbě, ale myšlenka na školu mě dohání k šílenství a všechno ostatní vlastně taky.

Zase mi nejde klávesnice. Nebo ona jde, ale jak? Prostě blbě. Jen tak začne psát "jjjjjj" nebo "nnnnn", ale když já chci napsat j nebo n, tak to nejde. Nevíte někdo čim to je? Asi ne no, můj popis je nicneříkající. to mi připomíná, že máme úkol z češtiny - naučit se vařit krupičnou kaši a napsat k tomu pracovní postup. Ale až na středu vlastně, tak pohoda. Asi jsem divná, ale já jí snad dělala jen jednou xD.. A to když jsem byla malá. Jsem divná, fakt. Ale mně to nevadí, nic mi nevadí. Možná jen to, že mi máma nechce půjčit své nové super boty, ale s tím si snad poradím zítra ráno a teď radši půjdu spát. Nebo až za chvilku, teď se budu muset učit literaturu. Nebo že bych se na to vykašlala? Joooo! xD..

Mám chuť číst Malýho prince, ale fakt. Akorát tu knížku prostě nemám. Achjo! Ale.. nevadí ;)..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Áťa Áťa | Web | 11. října 2010 v 16:37 | Reagovat

Pohoda,klídek... Co to je za úryvek, by the way?

2 Áťa Áťa | Web | 11. října 2010 v 19:42 | Reagovat

Tyjo.. :-) Nechceš se s ním podělit se světem? :) ;-)

3 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 12. října 2010 v 17:27 | Reagovat

píšeš úžasně,tohle je ten typ blogu,kam chci chodit..vystihla si to přesně,není co dodat,záleží na úhlu pohledu,pak si člověk myslí že je vše dokonalé a nebo není nic... ;-)

4 Shiroa Shiroa | Web | 13. října 2010 v 14:54 | Reagovat

co to je za úkol z češtiny? heh, takovej... no, nejsi divná když jsi tu kaši dělala jen jednou. Já nikdy:-D
a musím říct, že ten úryvek je úžasný. To popsání, výběr slov a myšlenka... wow:-) vážně

5 ayuu ayuu | Web | 16. října 2010 v 0:30 | Reagovat

Nemáš v ní drobky ? :D
Mimochodem,jsem zpátky jako.Haha.

6 Ellasie Ellasie | 16. října 2010 v 12:24 | Reagovat

Ahoj, chtěla bych tě pozvat do online hry, škola čar a kouzel. jsem tam jako student a ještě jich pár potřebujeme. Až to začne, bude tam plno zábavy, už teď je, když je někdo přítomen :) A proto bych byla ráda, kdyby ses zaregistrovala a zapojila se do této skvělé hry :)

Díky :)
http://magic-hogwarts-school.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama