Srpen 2010

ten dům už jsem viděla.

30. srpna 2010 v 11:02 | Maia* |  Už jsem říkala, že....
Času fůra, přitom žádnej, chuť by byla a přitom vůbec. Prostě i když se mi chce psát, tak nepíšu, protože nemám co, nemám čas. Přes ty prázky na to kašlu, ve školním roce, kterej mimochodem už stojí před domem, to snad bude lepší. Doufám, že tak nějak bude všechno lepší. Doufat můžu no xD...

Posledních pár dnů? >>lítačka, aneb co jsem nestihla za celý prázdniny, hodlám dohnat poslední týden!
pondělí: byla jsem s holkama nakupovat (sešity, penály, oblečení...) a pak na kola.
úterý: to mi vypadlo, ale určitě lilo.
středa: Nákupy s velkym N a kino! bože, tolik jsem toho snad nikdy nenakoupila. v každym obchodě jsem si něco brala. Mám dvoje šaty, jedno šato-triko, boty, legíny, dvě čelenky, triko, vestu, miliony sešitů a jídla. zdá se, že toho vlastně moc není, když jsem to ale táhla na busák, nepřišlo mi to tak xD...
čtvrtek: zase nákupy! xD... mám nádhernej svetr, byl v padesátiprocentní slevě! nekup to! xD...
pátek: to jsme zase nakupovaly xD... mám retro tričko! a dvakrát uspokojivý pocit k tomu. (jsem sice velice odvážná, ale taky velice trapná xD... jooo, to jsem já! xD...)
večer byl filmovej a plnej jídla! přišla Amrta, co se dalo čekat xD..
sobota: extrémně hrací den, aneb sims 2 jede!
neděle: ještě víc hrací den plnej gilmorek, deště a holčičího jekotu.
pondělí (dnes): malujeme! teď mám pauzu, tak píšu xD... doufám, že mi za to naši něco daj, když jsem tak šikovná xD...
A dál? Jak už jsem říkala, mám toho hodně. Musím si napsat seznam. Jelikož nemám papír, napíšu ho sem. Pak si to přepíšu xD...

Tákže, dnes:
  • malování, uklízení
  • Amrty vlasy a oblečení (barvení a vybírání, co na sebe první den, jde do prváku, ha!)
  • zajet koupit mojí barvu (mám si dát hnědou, nebo červenou???)
  • potřebuju něco napsat (moje story) a číst, musím hodně číst (jsme posedlá!)
  • nadepsání sešitů (to mě šíleňácky baví, mám takový hezký a jeden army xD..)
  • koukat na Gossip Girl a Gilmorky, hrát sims... (prostě musím!)
  • projít slovíčka z němčiny, ájiny, zjistit, z čeho že to budeme psát hned tenhle tejden - chemie ...
Možná se to nezdá, ale mám co dělat, kort já!

A zítra:
  • moje vlasy a oblečení (zase barvení a vybírání. kterou že tu barvu si mám teda dát??? nejsme posedlá! nebo možná trochu jo.)
  • Gossip Girl, Gilmorky, sims...
  • psaní, čtení, článek (!) ... sakra nepřečetla jsem nic z povinný četby, kterou jsem měla mít přečtenou za prvák.
  • dál nevím, ale něco se najde xD..

Jsem ve stresu. V hroznym stresu a nic nestíhám. Už to zase začíná. Přesto se trochu těším. Jsem divná a teď jdu malovat!

párek v příslibu.

22. srpna 2010 v 21:30 | Maia* |  Už jsem říkala, že....
Občas jsem až moc aktivní a nevím, co bych dělala dřív. Chtěla bych si vymalovat pokoj, něco nakreslit, ušít šaty, koupit novej koberec... Hned mě to ale přejde a nemám do čeho píchnout. V takových chvílích se většinou ponořím do chmurných myšlenek a přemýšlením o tom, co bude dál. Jasně, budu chodit do školy a nějak to prostě zvládnu, ale co to ostatní? Když jsem byla na základce měla jsem svoje kámoše okolo sebe. Když jsem opustila základku, nechala jsem je tam. Bála jsem se, že se už nebudeme tolik bavit, ale to bylo zbytečný. Teď mám ale stejný pocit jako loni. Ony dvě budou ve stejném městě, ale já jsem úplně někde jinde. Občas mi dokonce přijde, že už k nim ani nepatřím. Já nevím, dokážu se bez problémů bavit s každou zvlášť, ale když jsme pohromadě, je to divný. Alespoň chvilkama. Někdy prostě jen mlčím, poslouchám o čem se baví a zjišťuji, že na to nemám co říct. Někdy je to zase úplně parádní, ale pořád jsou tu ty chvilky ticha. Možná jsem se dočista zbláznila a moc se nudím, já nevím, je to možné, ale je to divný. Mám prostě strach, že za nějakou dobu bude víc chvil ticha než těch, na které se dá vzpomínat s úsměvem na rtech.

Vlastně mám docela i strach z toho nadcházejícího školního roku. Ne, pětky mít snad nebudu, ale o tom nemluvím. Jo, kdybych já nána pitomá nevolala lidem v nejmíň vhodnou chvíli, v nejmíň vhodném stavu a neříkala nejmíň vhodné věci. Ale to už jsem jednou říkala. Myslela jsem, že ten člověk mě nesnáší a už se mnou nikdy nepromluví, včera se mi ale ozval a sice nevím, jestli mě nesnáší, ale každopádně si nenechá ujít jednu jedinou příležitost, jak mi dát najevo, že se dobře baví, až moc vlastně. Takže začátek školního roku bude docela zajímavej. Fakt jsem zvědavá, jaký to teď bude. Bože, jsem tak pitomá, možná to ale k něčemu bude, pak. Nevím. Nejhorší ale je, že to celý trošku překrucuje a říká věci, který jsem nikdy neřekla. Nebo jo, ale ne tak, jak on tvrdí. Ale co vlastně, ať si říká, co chce. Je mi to jedno. Jó, kéž by!

Minulý týden jsem byla na chalupě, s kámoškou. (šlo o ten plán, o kterém jsem najisto nevěděla, jestli vyjde, ale vyšel!) Bylo to super, snídaně ve dvě, obědy ve čtyři, večeře bůh ví kdy. Žádní páni rodičové, nikdo prostě. Bájo! Možná sem potom dám nějaký fotky, ale ještě nevím. Jak se mi bude chtít.

Ve středu bychom měly jet nakupovat, s holkama. Akorát teda nevím, jestli pojedu, jsem bez peněz a máma mi jasně řekla, že mi nic nedá. Řekla bych tátovi, ale já nejsem ta poslušná dceruška, který by cpal peníze každou minutu. Na to je tu brácha. No to je fuk. Moc ne, protože já chci ty boty! :(..

Takže vlastně nevím, co budu dělat. Dneska, zejtra, a potom taky ne. Musím sehnat nějaký prachy. Akorát nevím kde. Supr.

Jinak k tomuhle článku mě inspirovala Áťa, takže dík za inspiraci. xD..
Jdu koukat na Gossip. (ne, nevyměnila jsem Gilmorky za Gossipky.)

design 0.6.

21. srpna 2010 v 18:47 | Maia* |  Tylová sukýnka
Name: Morning star!

Preview:
0.6. morning star
My comment: Je tam kafe, je to trošku zeleno-červený a mám to ráda! xD.. Tak proč to nezkusit? xD..

btw.. nejvíc mě nebaví tohle komentování! xD..

návrat zaskočené brambůrky.

15. srpna 2010 v 1:56 | Maia* |  Už jsem říkala, že....
Ještě to sice není měsíc, ale jde o poměrně dlouhou dobu, co jsem se zde, na blogu, ani neukázala. Abych se přiznala, chvilku jsem přemýšlela o nějaké dobré, rafinované výmluvě, ale teď si říkám, že se na to můžu vykašlat. Přece si nebudu vymejšlet. Takže pravý důvod, nebo spíše důvody, proč jsem tu tak dlouho nic nenapsala, jsou následující: Za prvé, zpočátku mi přišlo, že nemám o čem psát, takže jsem logicky nic nepsala. Pak se toho ale stalo tolik, že bych spíš nestíhala psát, tak jsem se na to vykašlala. Za druhé, buď jsem měla tak dobrou náladu, že by ten článek nebyl o ničem, spíš jen samé "iksdé", takže to jsem psát nechtěla, a nebo jsem měla tak špatnou náladu, že jsem na nějaké psaní neměla ani pomyšlení. (ke všemu jsem věděla, že by to byla jen snůška keců. ostatně jako vždy.) Za třetí, nějakou dobu, asi osm dní, jsem neměla internet a předtím mi tak týden a kousek nešel., takže i kdybych psát chtěla, nemohla jsem. A to je asi tak všechno, další důvod už nevymyslím. Každopádně teď jsem přišla domu a rozhodla jsem se, že zkusím něco napsat, protože mi to začíná chybět. Předtím jsem to nějak nevnímala, ale jelikož jsem asi před hodinou vedla hodinový rozhovor na téma psaní, nejen článků, ale i příběhů, nedalo mi to. Musela jsem ten počítač ještě zapnout, sednout k tomu a nechat své prsty tančit po klávesnici. (spíš bych to přirovnala ke šlapání zelí.) Nedalo mi to prostě, i když část mého já se tomu možná trošku bránila, i když ani nevím. Každopádně jsem tu a píšu!

Zpočátku to všechno běželo tak pomalu a mě to nudilo. Pořád se nic nedělo a když, tak mezi událostmi byly obrovský mezery a já se začínala snad i těšit do školy. (ble!) Ale jak nastal srpen, letí to strašně. Nejdřív utajená oslava pro T* k narozeninám, která obsahovala zapití mého a Amrtinýho svátku. Poté přijela TAPETA (tvrdě a hluboce) a všechno se točí kolem kola xD.. (teď se vážně směju, i když vím, že nikdo vlastně nechápe čemu.) Taky se uskutečnil ten náš slučák s bývalou třídou. Nikdy mě nenapadlo, že se takhle všichni sejdeme. Vlastně jsem si myslela, že se nedohodneme a nic nebude. Ale bylo. Nechci tu vykládat, jak jsem dopadla, co všechno jsem dělala, ale hluboce lituju toho, že jsem ten alkohol začala takhle míchat. (pily jsme s kámoškou na žal a to se přece musí pořádně.) Ale nic mě tak neštve jako to, že jsem se prostě zvedla a beze slov jsem odešla do druhýho patra vypůjčené chaty, vzala do ruky mobil a vytočila to číslo. Jeho číslo. Prakticky jsem se mu nabídla, urazila ho a bůh ví, co ještě. Ke vší smůle ani nevím, co mi na to řekl. Ale asi nic moc milýho. Jak ho znám, je na mě momentálně pěkně naštvanej. Radši na to nebudu myslet! (kéž by to pomohlo.)

Na další týden jsem měla plán. Teď si ale nejsem jistá, jestli to vyjde, protože o tom dlouho nepadla řeč. Doufám ale, že to vyjde, protože se těším. Mám pocit, že bych o tom teď mluvit neměla, abych to nějak nezakřikla nebo tak něco. (nezakřikla asi není ten správný výraz, ale nevím.)

Jinak už žádné velké plány nemám. Z mého seznamu, který jsem sem psala na konci června, jsem neuskutečnila ani polovinu, nebo tu možná ano, ale to je málo. Snad ještě něco stihnu. Měla bych se na to pořádně vyspat. Hlavně ráno vstávám, protože chci ještě ven s tím, který zítra odjíždí a já ho opět rok neuvidím. Je to vážně zvláštní, že ho vídám jednou ročně a přesto ho mám tak ráda. Nikdy jsem nepotkala nikoho takovýho, jako je on. To se mi líbí.

Ale teď vážně, jdu spát.
xoxo (Gossip Girl) xD..